Byl Silvestr 2011 a já si dal předsevzetí, které mě vedlo k zavedení osobního účetního deníčku. Nebo tomu bylo úplně jinak? Už nevím. Zkrátka a dobře vedu si účetní deník od začátku roku 2012, do kterého zaznamenávám veškeré příjmy a výdaje, které mě potkají. Vážně všechny, tuším že deník obsahuje i jednokorunovou položku.
Na konci každého týdne provedu sumaci, při tom se rozpomenu, co jsem v týdnu dělal, kde utrácel. Mám poměrně slušný přehled o svých financích, cashflow, můžu si naplánovat větší výdaje a vědět, že budu moct.
Co mi deník dává kromě přehledu aktuálních finančních možností? Už bylo zmíněno, že dokáže částečně suplovat funkci běžného zápisníčku, kdy si podle jednotlivých položek dokáži představit, co jsem kdy dělal. Hlavní přínos ovšem vidím v potlačení útrat za nepotřebné zboží a služby.
Vexsláci ne nadarmo říkali: “Halíře dělají talíře.” S tímto tvrzením naprosto souhlasím. Do čtvrt roku od zavedení účetního deníku jsem značně zredukoval výdaje na všemožné “nezbytnosti” městského života. Všechny bagetky, sladké pečivo, přehršel oblečení, které nenosím,… snížily roční výdaje odhadem o 30 {899196a7cd52267d5573aab47c0126969409f29dcf7ee687db92a483bdf2428a}.
Máte přehled o svých financích? Snažíte se redukovat nákupy zbytečností nebo propadáte konzumnímu šílenství?
Přidejte komentář